Zdá se mi, že křivkové útvary podněcují představy o jiných křivkách v jiných materiálech, nebo souvislostech, o dost snadněji než tvary, které odkazují spíše k základním geometriím. Rozdílný základ kompozice je zřetelný už souvislostí k tvaru jehího obrazu. Obraz /nejčastěji obdelníkový/ základních tvarů je spíše konfrontací křivkového útvaru. Tato ustálená konfrontace se stala výrazným zvykem. Nikoho nezaráží že tvary pevné a geometrické jsou nejčastěji zobrazeny stejně jako tvary měké a totiž větčinou opět ve výsecích pevných a geometrických - obdelníkových fotografiích.
